Peter a záhadná žena
Peter se vydává do obchodu. Když tam je, kupuje věci potřebné na základnu. Samozřejmě, že se jmenuje Peter Berger tak si nevzal nákupní košík. Náruč má plnou nákupu a když kolem něj projde nějaká stará paní a omylem do něj strčí, mu polovina nákupu spadne na zem. Místo staré paní se vedle něj objeví mladá žena kolem 25ti let, hnědé vlasy do půli zad a modrozelené oči. Klekne si a začne pomáhat Peterovi sbírat věci. ,,To jste nemusela…“ řekne Peter po chvíli tichého sbírání. ,,To je v pořádku. Ráda pomáhám.“ Odpoví mu žena a to už mají sesbíráno. Žena ještě pomůže donést Peterův nákup k pokladně a potom beze slova odchází. Peter si koupí tašku, vytáhne peníze z kapsy a zaplatí. Otočí se aby mladé ženě poděkoval, jenže ona už tam není.
Naloží nákup do auta a jede na základnu. Vejde dovnitř. ,,Ahoj..“ pozdraví je a nákup dá do kuchyňky. ,,Ahoj…tak která ženská ti zamotala hlavu tentokrát?“ rýpne si Thomas, když si ho schválně prohlédl zblízka. ,,Neznáš..“ řekne Peter jakoby nic. ,,Ty snad jo?“ optá se Thomas. ,,Ne“ odpoví Peter a jde se obléct.
Do základny vejde žena. Ta žena, se kterou se Peter potkal v obchodě. ,,Dobrý den slečno. Potřebujete něco?“ zpozorní Ralf, když si všimne té ženy. ,,Ano..jmenuji se Lucy. Dozvěděla jsem se, že tu pracuje takový blonďák, nižší postavy. Zapomněl si něco v obchodě.“ Dokončí Lucy. ,,Aha…tak to chvilku strpení, právě se šel převléct. Posaďte se.“ Oznámí Thomas a ukáže směrem na gauč. Lucy se posadí.
Peter, když se převleče a vejde zpátky do místnosti. Když zahlídne Lucy, zkoprní a jen se udiveně dívá. ,,Dobrý den, jak…co, kde se tu berete?“ ukazuje rukama ven a zpátky. ,,Přinesla jsem vám peněženku..vypadla vám asi když jste sbíral ty věci.“ Podává mu Lucy peněženku. ,,Děkuji moc.“ Vezme si od ní peněženku. Zbytek lidí, co byli v základně se radši vyklidí. Kolegové Petera Bergera už ví, že se jedná o novou kolegyni. Jen Peter ne. ,,Ještě…ani nevím….jak se jmenujete?“ zeptá se Peter otázkou, na kterou dosud neznal odpověď. ,,Lucy Müllerová.“ Odpoví mu a víc nestihne doříct protože do základny vejde Ebelsieder. ,,Paní kolegyně, máte tu svou kombinézu.“ Podá ji kombinézu. ,,Kolegyně?!“ optá se nevěříčně. ,,Vy o tom snad nevíte pane Bergere?“ podívá se na něj tázavě Ebelsieder. ,,Ne..někdo mi to jaksi asi…zapomněl říct…“ podívá se oknem ven, kde vidí skupinku svých kolegů.
Peter vyjde ven a Ebelsieder mezitím provádí novou kolegyni po základně. ,,Proč jste mi nic neřekli?“ stoupne si mezi Michaela a Thomase. ,,Tak jsme si mysleli, že víš kdo to je, když se znáte z obchodu.“ Odpoví mu Thomas. ,,Jak to asi můžu vědět, když jsem jí ani nestihl poděkovat a už byla pryč.“ Namítne Peter. ,,To my nemůžeme vědět.“ Prohodí Thomas. ,,Hele nejsi zamilovanej?“ ukáže na Lucy. ,,Až budu zamilovanej tak ti to určitě řeknu neboj, budete první.“ Řekne Peter se šklebem. ,,Tak to nás velmi těší. Ale my už to víme. Ty z tej ženské nepustíš oči.“ Rejpne si Michael. ,,To je možný.“ Řekne jim Peter a odejde.
Stmívá se. Lucy se chystá domů. Peter za ní hned přijde. ,,Zavezu Tě domů. Ať nemusíš taxíkem. Nikdy nevíš jakej ten taxikář zrovna je…“ vychrlí ze sebe pomalu. ,,Noo…tak fajn..“ připustí Lucy a oba jdou k Peterovýmu autu. Odjíždí směrem na Mariahilferstraße. Tam Lucy bydlí. Dojedou k domu na Mariahilferstraße. Lucy se nakloní k Peterovi. Peter udělá totéž, chvilku na to se začnou líbat. Lucy se po několika minutách odtáhne. Záhadně se usměje. ,,Ahoj. Uvidíme se zítra.“ Pozdraví ho pořád se záhadným úsměvem a odchází…
Super
(hinata666, 28. 10. 2008 20:27)